Sociální sítě

Ostatní sporty

V každém okamžiku dokázala rozveselit, energii dávala druhým, říká Hejnová o Fuchsové


Nešťastná zpráva o smrti běžkyně Heleny Fuchsové zasáhla také světovou šampionku a olympijskou medailistku Zuzanu Hejnovou. Přední českou atletku pomohla Fuchsová vrátit po zranění zpět na vrchol, podporovala ji mentálně i kondičně. To s Ludmilou Formanovou se zase potkávala jako parťačka i soupeřka.

Když se Hejnová dozvěděla o úmrtí své kamarádky a bývalé terapeutky, byla to pro ni obrovská rána. „Měla jsem ji strašně moc ráda, znaly jsme se opravdu dobře. Nečekala jsem to, věřila jsem, že se uzdraví a bude zase v pořádku,“ přiznává překážkářka.

Fuchsová bojovala se zákeřnou nemocí od roku 2019. „Věděla jsem, čím si v posledním roce a půl prochází, nicméně asi jsem si neuvědomovala, jak špatné to je. Helenka byla vždycky hodně silná a zřejmě nechtěla dávat najevo, že jí není dobře. Možná tím podporovala i sama sebe, aby byla ještě silnější,“ usuzuje Hejnová.

Naposledy byla v kontaktu s Fuchsovou v únoru a doufala, že je s léčbou na dobré cestě. „Odejít v 55 letech, to je strašně brzo,“ přidává smutně.

„Pro mě je to jako blesk z modrého nebe. Někdy před pěti lety za mnou přijela do Čáslavi, to byla ještě zdravotně v pořádku. Mimochodem si ani nevybavuju, že by někdy měla větší zdravotní potíže,“ doplňuje bývalá půlkařka Formanová, jež si Fuchsovou pamatuje z reprezentace.

Rodačku z Tábora obě znaly jako mimořádně veselou a pracovitou osobu. „Pořád byla pozitivní, dokázala člověka nabudit nebo rozesmát v každém okamžiku. Kdo ji neznal, nedovede si to ani představit,“ tvrdí Hejnová.

Ta nebyla svěřenkyní Fuchsové přímo na dráze, ale spolupracovat s ní začala v roce 2014, kdy si prošla zraněním zánártní kůstky a musela vynechat celou sezonu po fantastickém ročníku 2013.

„Nemohla jsem se dostat zpět do formy a Helenka mi hrozně pomohla. Chodila jsem k ní na fyzioterapii a také jako k psycholožce. Vyčistila mi hlavu a díky ní jsem dokázala v roce 2015 vyhrát mistrovství světa v Pekingu,“ vypráví Hejnová o zásluhách Fuchsové na zlaté obhajobě.

„Občas s námi jezdila na atletická soustředění a zážitek byl už jen být s ní v jedné místnosti. Měla své alternativní metody, pracovala s kyvadlem či různými kartami. Byla velmi žádaná a vytížená, měla hodně práce. Vážila jsem si toho, že si na mě udělá čas a může mi být nablízku,“ pokračuje trojnásobná olympionička.

„Byla veselá, ale lidi si pro kamarádský vztah vybírala,“ říká Formanová, která je od Fuchsové o osm let mladší. „Když jsem s vrcholovou atletikou začínala, ona už měla řadu pěkných výsledků za sebou, takže jsem se od ní mohla leccos naučit,“ doplňuje mistryně světa v běhu na 800 metrů z roku 1999.

Fuchsová pracovala dříve i jako masérka hokejistů Slavie, v posledních letech pomáhala s kondicí také tenistce Kateřině Siniakové. „Chtěla všem hrozně pomáhat, rozdala by se. Ve finále možná pomáhala tak moc, že ji to skolilo. Energii a veškerou sílu dávala ostatním,“ popisuje Hejnová.

Sama dobře vnímala, jak úspěšnou atletickou kariéru má Fuchsová za sebou. Na čtvrtce získala bronzové medaile z halových mistrovství světa i Evropy, byla stříbrná na evropském šampionátu pod otevřeným nebem. Na osmistovce přidala bronz z halového MS a páté místo z olympiády v Sydney v roce 2000.

„Byla v atletice neskutečná dobrá a podle mě dost nedoceněná. Páté místo z olympiády je skvělý úspěch a získávat medaile v hale je velmi složité. Úspěchů měla dost, je škoda, že se jim nedala patřičná váha,“ soudí Hejnová.

Formanová tvořila spolu s Fuchsovou, Naděždou Koštovalovou a Hanou Benešovou kvarteto, které vybojovalo druhé místo na halovém MS 1995 v Barceloně ve štafetě na 4×400 metrů. „Z toho období mám jen ty nejhezčí vzpomínky,“ konstatuje členka úspěšného týmu.

Úspěšná štafeta čtvrtkařek v 90. letech: zleva Helena Fuchsová, Naděžda Koštovalová, Ludmila Formanová a Hana Benešová. | Foto: Web Naděždy Koštovalové – nadakostovalova.cz

„Když Helenka s přibývajícími lety přešla ze čtvrtky na půlku, staly se z nás zároveň rivalky. Ale jen na dráze, jinak jsme zůstaly kamarádkami. Přiznávám, že jsem díky ní měla motivaci dosáhnout kvalitnějších výkonů, pomáhala mi k lepším časům,“ míní Formanová.

Na olympijských hrách v Austrálii měla Fuchsová startovat na čtvrtce, ale lékaři jí to zakázali kvůli mononukleóze. S trenérem však vymyslela plán běžet dvojnásobnou distanci, kde je mezi jednotlivými běhy den volna, a tak by mohla zátěž lépe zpracovat.

To se nakonec povedlo a pod pěti kruhy si v 35 letech zaběhla životní výsledek. „Vyprávěla mi o tom. Vím, že tam skoro nemohla nastoupit do finále kvůli zraněnému lýtku. Řekla si ale, že to nějak zkusí, a finišovala pátá. To opravdu klobouk dolů, jen to ukazuje, jak velkou bojovnicí byla,“ uzavírá Hejnová.

„Obdivovala jsem ji jako obrovského dříče. Hlavně díky své zarputilosti, tvrdé práci v tréninku a neuvěřitelné píli se vypracovala ve špičkovou atletku,“ souhlasí Formanová.



Zdroj příspěvku

Další příspěvky z rubriky Ostatní sporty