Sociální sítě

Fotbal

S Buffonem v Londýně. Žiju svůj sen a chci hrát jako De Bruyne, říká dříč Svitková


V britské metropoli už se zabydlela a o nadcházejícím víkendu vstoupí jako první Češka v historii do slavné Premier League. Kateřina Svitková si v pouhých čtyřiadvaceti letech plní velký životní sen. V londýnském West Hamu United zatím naplno dostává pověsti fotbalového dříče s nadstandardní pracovní morálkou.

Neděle je pro Svitkovou dnem D. První zápas v anglické nejvyšší soutěži a hned prestižní londýnské derby. Kladivářky zavítají na hřiště Tottenhamu Hotspur a bývalá slávistka, trojnásobná nejlepší fotbalistka republiky, by neměla chybět v základní sestavě. 

„Žiju svůj sen,“ přiznává blonďatá záložnice, které na prvním zahraničním angažmá dělá společnost její pes, border kolie pojmenovaná Buffon po slavném italském brankáři. 

Rodačka z Plzně popisuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz první týdny strávené v Londýně i poměrně komplikovaný a dlouhý zrod vytouženého přestupu na Ostrovy.

Už jste měsíc a půl ve West Hamu. Jak probíhal úvod vašeho angažmá, šlo všechno hladce?

Po příjezdu do Anglie a odbytí karantény nenastal žádný problém. Horší to bylo před příjezdem, jelikož žádná realitka nebyla v provozu, takže jsem mela velký problém najít byt. Naštěstí týden před příjezdem pár realitek začalo fungovat a já mohla byt sehnat. Byla ještě menší komplikace najít nějaký, kde může být pes, ale naštěstí se to povedlo. 

Takže už jste se v novém prostředí zabydlela? 

Ano, zabydlela. Nebydlím v centru, takže pro pejska je to super. Máme okolo sebe hodně parků a farem, takže pro něj skvělé prostředí. Dokonce máme i kilometr od bytu cvičák, takže úplně ideální.

Být součástí anglického fotbalu musí být úžasné. Jak si to prozatím užíváte?

Je to neuvěřitelné. Vždycky jsem si tady chtěla zahrát, poměřit se s nejlepšími v Evropě a zřejmě i na světě a to se mi za chvíli splní. Všechno je tu na jiné úrovni a já jsem šťastná, že toho můžu být součástí.

Stíháte procházky městem, nějaké památky? Užíváte si Londýn?

V Londýně už jsem byla před čtyřmi lety na prodloužený víkend, takže už jsem hlavní památky viděla, ale určitě je příjemné vidět vše v klidu bez turistů. Často ale do města nejezdím, ve volných dnech spíše regeneruji a věnuji se pejskovi. 

Přípravu na start ligy máte za sebou, jaká je situace uvnitř týmu? Cítíte, že máte blízko do základní sestavy? 

Odehrály jsme šest přípravných zápasů se soupeři z první a druhé ligy. Hned druhý zápas jsme hrály s Tottenhamem 0:0, takže to bude velice těžké utkání i v neděli. Očekávám, že bude ale úplně jiné než v přípravě. Ostatní utkaní jsme vyhrály. Hrála jsem skoro každý zápas 90 minut, takže doufám, že to tak bude i pokračovat, i když v týmu je velká konkurence. Podařilo se mi i vstřelit nějaký gól a přišly i nějaké asistence, snad jsem zapadla dobře. Nedělního startu na Tottenhamu už se nemůžu dočkat. 

Když srovnáte konkurenci ve West Hamu se Slavií, jak to srovnání vypadá?

Každá hráčka v týmu má na to být v základní sestavě. Máme široký kádr a na střed zálohy má trenér k dispozici devět hráček, takže konkurence je pro mě obrovská. Ve Slavii jsme měly vždycky maximálně čtyři hráčky na střed zálohy. 

A když srovnáte klubové zázemí? 

Zázemí ve West Hamu je neuvěřitelné. Dělíme se o akademii pouze s týmem U23 a jsme na stejné úrovni. V kabině máme ledový a teplý bazének, neomezený přístup do posilovny. Pro přípravu na trénink používáme vnitřní umělou trávu. Před i po tréninku máme k dispozici jídelnu s vlastními kuchaři. Mezi tréninky můžeme využívat hernu. O tomhle jsem vždycky snila, ale bohužel v Česku je tohle jen u mužských týmů, a možná ani ne u všech prvoligových. 

Tréninky jsou kvalitnější, náročnější než v Česku?

Ano, jsou na úplně jiném levelu, úplně jinak stavěné. Příprava na trénink, tedy protažení, aktivace a posílení středu těla trvá 45 minut, trénink na hřišti je s rozcvičkou na další dvě hodiny a pak dvakrát v týdnu máme ještě po obědě posilovnu. Tréninky mají šťávu a jsou detailně připravené. Všechno dává hlavu a patu. Je vidět, že tu jsou všichni profesionálové.

Když jste přicházela, trenér Beard o vás v médiích prohlásil, že máte fantastickou pracovní morálku. Potěšilo vás to? Necítila jste tlak, že musíte makat opravdu extrémně tvrdě, aby jste v tomhle směru nějak nezklamala?

Já to nečetla, já si články nikdy nečtu, ať už to bylo ve Slavii nebo teď tady. Ale něco podobného mi trenér sám říkal. Mám své cíle a za těmi si jdu. Od malička dělám vše na sto procent, ať to byla škola nebo fotbal, takže v tom rozhodně polevovat nehodlám a budu věřit, že se mi to pak všechno vrátí. Tlak v tom rozhodně nevidím.

Loni skončil West Ham v nedohrané sezoně osmý (ženskou Premier League hraje dvanáct týmů, pozn. aut.). Jaké jsou letošní cíle?

Absolutně nechápu, podle čeho se to umístění dělalo. Nějak se to dopočítávalo, ale podle mě to neodpovídalo realitě. Myslím si, že holky by skončily minimálně šesté, kdyby se sezóna dohrála. Je to škoda. Letos do týmu přišlo spoustu nových, kvalitních hráček a budeme se rvát o co nejlepší umístění. V letošní sezóně 3. místo v lize znamená postup do Ligy mistrů, to je náš cíl, ale samozřejmě to bude velice těžké. Každý tým letos velice posiloval a všichni se shodují, že to bude doposud nejtěžší ročník.

Ve Slavii jste oznámila konec už na začátku července, přestup do WHU se upekl až o pár týdnů později. Jak vypadaly dny mezitím. Rozhodovala jste se? Měla jste i jiné nabídky? Proč nakonec zvítězil West Ham?

S West Hamem jsem byla v kontaktu dlouhodobě, začalo to asi dva roky zpátky. Bohužel jsem ale měla platný kontrakt ve Slavii a oni mě nechtěli prodat do jiných klubů. Brala jsem to tak, jak to bylo a počkala jsem si na vypršení smlouvy. Trochu to komplikovala pandemie, kdy jsem byla smířená, že nikam neodejdu, ale pak se situace zlepšila a mohla jsem začít balit. Definitivně se to potvrdilo až pár dní před odjezdem, takže to všechno bylo pak na rychlo. 

Neměla jste lidem ve Slavii za zlé, že vás nechtěli pustit? Přece jen taková nabídka někdy přichází jednou a pak se nemusí opakovat…

Samozřejmě mě to chvíli mrzelo, ale beru vše tak, že co se má stát se i stane. Věřím, že když si člověk za něčím jde, tak se mu to splní. 

Řada lidí spekulovala, že měl ve vašem přestupu určitou roli Tomáš Souček, respektive to, jak se ve West Hamu parádně uvedl a že kontakt obou klubů pak vyústil i ve váš přestup. Ono to ale tedy bylo trochu jinak, že? 

Ano, já byla s trenérem West Hamu v kontaktu už dlouho, takže to s Tomášovým přestupem nemělo nic společného. Když tam Tomáš přestoupil, tak jsem si jen říkala, že to bude fajn, když tam budeme spolu. Vím, že na to nejsem sama. 

Mohla vám k angažmá v Premier League pomoci i nominace na UEFA gól sezony? Přece jen ta trefa v podstatě obletěla celý svět…

Nemyslím si, zajímavé nabídky jsem měla už před tím gólem. Naopak mi trochu uškodil v tom, že jsem se dostala víc do podvědomí a stoupla moje cena. Navíc si nemyslím, že by kvůli jednomu gólu někdo najednou začal sledoval nějakou hráčku. Potřebujete k tomu konstantní výkony na mezinárodní scéně a ne jen jeden hezký gól.

Potkáváte se s Tomášem v areálu? Bavíte se spolu?

My trénujeme v areálu spolu s U23, áčko trénuje v jiném areálu, takže nemám šanci Tomáše potkat. Doufám jen, že budeme moc brzy chodit povzbuzovat kluky na tribunu.

Souhlasíte s hlasy odborníků, že má Souček na to, aby hrál za ty nejlepší anglické kluby?

Tomáš byl neuvěřitelný hráč už ve Slavii a tady jen dokazuje, že je fantastický. Rozhodně má na to být nejlepší ve West Hamu a později hrát za top tým. Přeju mu hodně štěstí a ať si splní svoje sny. 

Pochopitelně, že teď je to West Ham, ale jaký máte oblíbený klub v Premier League, případně k jakým hráčům vzhlížíte?

Od malička fandím chlapům Chelsea. Milovala jsem Lamparda, Drogbu, Ballacka, Hazarda. Já se snažím vzít od každého hráče něco. Každý je něčím výjimečný. Nejvíce mě ale zaujal Kevin De Bruyne. Je to fantastický hráč a já se snažím hrát stejný styl jako on. 

A co se týče hráček, jaké máte vzory?

V ženském fotbale je to Ada Hegerberg a Lucy Bronze. Sice obě dvě hrají úplně jiný post, ale na hřišti jsou neuvěřitelné a já je hrozně obdivuji. 

V posledních měsících se v ženském fotbale hodně probírá téma rovných odměn, tedy stejných platů, jako mají fotbalisté. Jaký na to máte názor? Je to téma mezi spoluhráčkami, nebo to v týmu vůbec neřešíte?

V týmu se bavím s holkama o běžných věcech a tohle jsem neřešila, takže nevím, jaký na to mají názor. Já chápu, že je to všechno o byznysu a dokud na nás nebude chodit hodně lidí a koukat se na nás v televizi, tak lepší podmínky mít nebudeme. Shodou okolností jsme hrály přátelák s týmem FC Lewes, ve kterém mají ženy i muži stejné podmínky, což je obdivuhodné. Celkově si myslím, že nejen ve sportu, ale i v práci by ženský měly mít stejné peníze jako chlapi, když odvedou stejnou práci. Bohužel se to jen tak nezmění.

Můžete prozradit, jak je to platově ve West Hamu, když to porovnáte se Slavií?

Konkrétní částky zmiňovat nebudu, ale Slavie je jen poloprofesionální, kdežto ve West Hamu jsou všechny hráčky profesionálky. To se týká celý ligy Každá hráčka už má profesionální smlouvu a taky to podle toho vypadá. 

Jaký je vůbec na ostrovech zájem o ženský fotbal?

Absolutně se to nedá srovnat s tím, co jsem znala z České republiky. V Anglii mají svojí aplikaci The FA Player, kterou si každý může zdarma stáhnout a jen se zaregistrovat a může koukat na všechna utkání on-line, dále jsou tam sestřihy nebo zápas si můžete pustit i po dohrání, spousta rozhovorů a tak dále. Vyhlašují se hráčky zápasů, měsíce. Je to stejné jak to mají muži. Pár zápasů se hraje na mužských stadionech, přijde 20 tisíc diváků. Finále FA Cupu je ve Wembley, přijde průměrně 40 tisíc lidí.

O tom si mohou nechat zdát i ligoví fotbalisté v Česku…

Kvůli tomu jsem sem hlavně šla. Fotbal je o tom, abyste prožíval pocity spolu se spoluhráči, ale i s fanoušky. To je to, proč to hraju, proto je zatím můj největší zážitek hrát před osmi tisíci fanoušky v Edenu proti Bayernu. Doufám, že za chvíli to koronavirové šílenství pomine a diváci zase budou smět na stadiony.



Zdroj příspěvku

Další příspěvky z rubriky Fotbal