Sociální sítě

Fotbal

Komentář: Brno je na tom bídně. Ale ne tak bídně, abych se vrátil. Soucítím s Baníkem


Pro Ramba, tedy libereckého útočníka Michaela Rabušice, velká pochvala, tleskám mu, říká v poligovém komentáři bývalý útočník Petr Švancara.

Hattrick, navíc čistý, tedy tři góly za sebou bez přerušení zásahem jiného hráče či přestávkou, ten se cení a neshazuje ho, že dva dal z penalty.

Rambo fantasticky skočil do kádru Liberce, sálá z něj pohoda, kterou nabral zkušenostmi. Dává branky, mužstvu hodně pomáhá, při rozhovorech je patrné, v jakém se nachází pohodovém rozpoložení.

Pamatuju si ho, když hrál v Brně. Zbrojovka sice spadla, on společně s Josefem Šuralem odešel poprvé do Liberce, kde společně vykopali mistrovský titul. Nabral skvělou kariéru včetně reprezentačních startů, dostal se až do Itálie, kde nastupoval i za Hellas Verona. Potom přišel sice útlum, vlastně úplně zapadl, ale vrátil se zpátky. Vždycky byl nebezpečný útočník a teď to opět prokazuje.

Brno srážejí chyby

Strašně smutný jsem z mého Brna, na zápase s Karvinou jsem byl. Pořád dokola opakující se chyby fatálního charakteru: neproměňování šancí a zaváhání v obraně. Jen musím smeknout před útočníky soupeře, jeden kopne penaltu a la Panenka, druhý uteče, udělá si beka a promění to. To bych si přál, aby umělo i Brno.

Vnímám názory, že Zbrojovka postoupila do první ligy vlastně administrativně, protože se nehrála baráž, ale nemyslím si, že by mužstvo nebylo na takovou kvalitu připraveno. Ale sráží ho chyby.

Černín s Olomoucí si dá hloupý vlastní gól, nyní brankář Šustr nepochopitelně riskuje a nevyjde mu to. A hlavně mužstvo nedává góly. Šance si vytvoří, i vyložené, ale nepromění skoro nic. Samozřejmě, když se někdo prosazoval opakovaně, asi nehraje v Brně. Ale něco se proměnit musí. Nikdo mě však nepřemlouvá, abych si znovu nazul ligové kopačky, tak špatně na tom Brno ještě není… Mně už se ani běhat nechce, ani v 1. B třídě ve Vilémovicích, kde hraju jen pro radost.

S Baníkem soucítím

Baník Ostrava hrál po dlouhé době skutečně skvělý fotbal, to říkám na rovinu. Byli na Slavii výborně připravení, napadali odvážně rozehrávku. Prohráli nešťastně penaltou, která byla strašně krutá. Měli před tím kopat roh, neodpustitelná chyba pomezního. Videorozhodčí ovšem do takových situací nevstupuje.

Petr Švancara (42)

Bývalý ligový útočník, svého času jeden z největších talentů v českém fotbale. V nejvyšší soutěži odehrál za devět různých klubů včetně Slavie či Zbrojovky Brno 309 zápasů, v nichž nastřílel 59 branek.

Oceňuju vynikající práci slávistického gólmana Koláře, jak vyslal Tecla do souboje jeden na jednoho. Penalta pak jednoznačná, to se nedá nic dělat, jasný Laštůvkův faul, byť se to domácím pochopitelně nelíbilo. Myslím si, že práce trenéra Luboše Kozla si sedá. Jen mu přeju, aby nebyl odvolaný, protože ty body nemají.

Především v prvním poločase nebyla Slavia v pohodě, určitě na hráče dolehlo vyřazení z Ligy mistrů. Já musím říct, že my všichni, co jsme kopali, máme fotbal neskutečně rádi a snadno se zvenku radí hodit takový nezdar za hlavu. Můžete si zahrát proti Messimu, Ronaldovi, Lewandowskému, k tomu obrovské peníze, které si můžete vydělat a koupit si třeba rodinný dům. Najednou to není.

Přichází logicky zklamání, smutek. Není to lehké hodit za hlavu a na Slavii to bylo znát. Já to zažil, když Slavia vypadla nešťastně se Šachtarem Doněck v ročníku 2000/2001. Tam jsme vyhráli 1:0, doma podlehli v prodloužení 0:2, když stačily dvě minuty a byli jsme v ráji. V šatně to vždycky ještě nějakou dobu zůstane, to tak snadno z hlavy nevymizí. Bylo to v nich.

To samé se projevilo u i Plzně. Proti izraelské Beer Ševě byla lepším týmem, na postup do Evropské ligy rozhodně měla. Čekal jsem, jak ji překvapí, ale nevypracovala si jedinou obstojnou šanci. I na plzeňských hráčích bylo poznat, jak je to pořád ještě žere.

Fotbalová republika, díl čtvrtý: Tak bojovali s covidem i Prasekem ve Stěžerech | Video: Sport



Zdroj příspěvku

Další příspěvky z rubriky Fotbal