Sociální sítě

Motorismus

Formulový rebel Rindt se bál jen Boha. Zahynul dřív, než mohl oslavit titul šampiona F1


Jen jediný šampion formule 1 se nedožil své korunovace mistrem světa. Před padesáti lety se v Monze zabil Jochen Rindt, aniž by mohl okusil slast z pocitu být králem světa Grand Prix.

Do Monzy přijížděl Rakušan ve službách Lotusu s luxusním náskokem 20 bodů na Jacka Brabhama ve voze stejnojmenné značky. Musíme brát v potaz, že tehdy bylo za vítězství jen devět bodů.

I tak se Rindt už od tréninků snažil být co nejrychlejší. Pomohl mu k tomu boss a konstruktér Lotusu Colin Chapman, který kvůli zvýšení přítlaku nechal pro extrémně rychlou trať odmontovat přední spoiler.

I když si druhý pilot John Miles stěžoval, že vůz je na trati neklidný, Rindt nic takového nehlásil. Naopak podle šéfa týmu si liboval, že formule má na rovinkách o více než 800 otáček za minut víc než předtím v Rakousku. Tam výkonné dvanáctiválce Ferrari na rovinkách Lotusy hladce porážely.

Zemřel na stejném místě jako jeho idol

V sobotu 5. září si rakouský pilot do tréninku nechal předělat převody tak, že mohl jet rychlostí až 300 km/h. Na okruhu po výjezdu z boxů kroužil páté kolo, když v nájezdu do zatáčky Parabolica ztratil vládu nad vozem a vyjel mimo trať.

„Rindt jel několik kol za mnou a pomalu se na mě dotahoval. Druhou zatáčku Lesmo jsem neprojel moc rychle, tak jsem Jochena pustil před sebe. Sledoval jsem ho k Parabolice, jeli jsme hodně rychle. Dlouho čekal na to, než šlápne na brzdu, udělal to asi 200 metrů před zatáčkou. Jenže vůz se začal smýkat, pak ustřelil doleva a trefil svodidla,“ uvedl očitý svědek Denny Hulme.

Spojnice dvou částí bariéry se při nárazu rozpadla a zavěšení formule zajelo pod svodidla. Kokpit tak v plné rychlosti trefil pevný slupek, předek monopostu byl totálně zničený.

Rakušan doplatil i na to, že na pětibodovém pásu používal jen čtyři pásy. Kolem břicha se nepoutal, aby se v případě potřeby dokázal rychle dostat z hořícího vozu. Při nárazu tak v sedačce vyklouzl z pásů a utrpěl vnitřní zranění, jimž na místě podlehl. Bylo mu pouhých 28 let.

Zdrcený šéfmechanik Lotusu Eddie Dennis na místě Rindtovy tragické havárie v Monze:

Jak ukázalo následné vyšetřování, za ztrátou kontroly nad vozem stála prasklá brzdová hřídel na pravém zadním kole Lotusu 72C. Za pilotovu smrt ale mohou především špatně instalovaná svodidla.

Monza byla Rindtovým osudovým místem. Hrdinou rakouského závodníka byl totiž Němec Wolfgang von Trips, který právě ve Velké ceně Itálie 1961 zahynul.

I když se včetně italské Velké ceny jely v roce 1970 ještě čtyři závody, nenašel se nikdo, kdy by Rindta v konečném pořadí přeskočil. Druhý Jacky Ickx ve Ferrari nasbíral o pět bodů méně. Poprvé tak byl korunován šampion formule 1 in memoriam.

Bál se jen Boha a ničeho jiného

Rindt zemřel tak, jak žil. Při honu za rychlostí. Narodil se roku 1943 v německé Mohuči. Velmi brzy přišel o oba rodiče, kteří zahynuli při spojeneckém bombardování metropole Porýní-Falce.

Mladého Jochena vychovávali prarodiče ve Štýrském Hradci. Proto závodil s rakouskou licencí, i když sám se cítil být spíš Germánem. „My Němci se bojíme jen Boha a ničeho jiného,“ rád citoval německého kancléře Otto von Bismarcka.

Rindt se ničeho nebál. Už ve škole byl rebel. „Měl jsem pořád problémy. Jednom  jsem na motorce málem přejel svého profesora na střední,“ uvedl jezdec, který byl postupně vyhozen hned z několika privátních vzdělávacích ústavů.

Už od sedmnácti let drze řídil auto v běžném provozu, aniž by měl řidičský průkaz. „Bez papírů jsem jezdil 18 měsíců. Chytli mě den před dovršením osmnácti let,“ vzpomínal pilot, který ve formuli 1 debutoval ve Velké ceně Rakouska 1964, když mu bylo pouhých 22 let. O pět let později slavil v americkém Watkins Glen první triumf.

Během své kariéry vystřídal týmy Roba Walkera (soukromý Brabham), Cooper, tovární Brabham a Lotus. Vyhrál šest velkých cen, do deseti startoval z pole position.



Zdroj příspěvku

Další příspěvky z rubriky Motorismus