Sociální sítě

Motorismus

Dohnala zaskočili Slováci na trati, rallye ale z podstaty nemůže být vždy bezpečná


Rallyový pilot René Dohnal bral covidovou sezonu jako dobrý trénink pro letošní úspěšný rok. „Rallye je velká alchymie a těch proměnných se musí potkat opravdu hodně, aby z toho byl na konci roku požadovaný výsledek,“ uvedl v exkluzivním rozhovoru pro deník Aktuálně.cz.

Váš jmenovec Jan Dohnal se před letošní Rallye Pačejov svezl v Peugeotu 306 Maxi KIT od týmu Sébastiena Loeba. Máte taky své vysněné soutěžní auto, které byste chtěl řídit?

Honzovi jsem tento start velmi přál, protože je to srdcař v pravém slova smyslu. Moc mě mrzelo, že do samotného závodu kvůli technické závadě neodstartoval. Pokud bych si měl já sám vybrat vysněné soutěžní auto, bylo by nejspíše právě to Honzovo, tedy Renault Clio S1600. Moc se mu ovšem do jeho zapůjčení nechce, což plně chápu. Je to klenot. Kromě tohoto vozu by mě velmi lákalo řídit Ford Focus WRC 01.

Loni jste jako první mimo Francii dostal k dispozici nový speciál Peugeot 208 Rally4, má šasi číslo 003.

Týmu Minařík Racing se povedl opravdu husarský kousek, protože by mě nikdy nenapadlo, že tak malá zemička, jako je Česko, může dostat první vůz, který šel z fabriky, do soukromých rukou.

Jak náročné bylo zvyknout si na turbo a další vylepšení proti typu 208 R2?

Na lepší se snáze zvyká a zde to platilo dvojnásob. Jestli mi bůh dal pro závodění nějaký dar, je to rychlé přizpůsobení se danému vozu. Proto pro mě nebyl přechod skoro žádný problém. Každé auto má volant, pedály a řadicí páku. Mělo by stačit pár kilometrů k tomu, aby člověk zjistil, jak s takovým autem zacházet. Turbo je navíc uživatelsky příjemnější na řízení než atmosféra. Dodnes jsme se trápili pouze s brzdami, které jsem si neuměl úplně správně přizpůsobit. Tento problém jsme na posledním závodě sezony vyřešili a nemohu Peugeotu nyní nic vytknout.

Rok 2020 zasáhla opatření proti šíření koronaviru i ve světě rallye, odjel jste jen tři soutěže v rámci šampionátu v rallyesprintu, předtím jste byl na Bohemce jako předjezdec. Trpěla tím vaše duše soutěžáka?

Sezonu jsme měli původně naplánovanou úplně jinak. Tedy zůstat u atmosférické 208 R2 a vyjet za hranice Česka. Pandemická situace ale do těchto plánů hodila vidle. Navíc se poté objevila možnost získat novou 208 Rally4 a jediným šampionátem, který měl u nás alespoň nějakou šanci na normální průběh, byl seriál rallyesprintů. Celou sezonu jsme pojali jako test nového vozu, což nám pomohlo pro letošní rok, kdy jsme už na jeho začátku měli podvozkově plně funkční auto a já již věděl, co od něj čekat. Sezonu 2020 jsem tedy zásadně netrpěl a byl jsem rád alespoň za nějakou možnost se svézt.

Jak těžké bylo přesvědčit sponzory, abyste se mohl letos znovu vrátit na erzety v plné parádě?

Vzhledem k tomu, že našimi sponzory jsou většinou známí nebo přátelé, bylo to v tomto krapet jednodušší. Pokud by za námi stáli sponzoři, kterým bych se musel zodpovídat za výsledky a prezentaci, určitě bychom měli vyjednávací pozice složitější. Navíc doba rallyesportu a penězům nepřeje. Hodně firem začalo nebo začne utahovat opasky, a to se musí projevit i v rallyesportu. Myslím si, že nejlepší léta už máme v tomto ohledu za sebou.

Rallyový pilot René Dohnal a jeho navigátor Roman Švec. | Foto: Peugeot

Kterou letošní rallye považujete za svoji nejpovedenější?

Pokud bych měl brát tuto otázku z pohledu nejmenší ztráty na suveréna naší třídy Honzu Dohnala, byla by to asi Šumava, kde jsme spolu bojovali až do závěru soutěže. Pocitově bych ale za svůj nejlépe zajetý závod označil Rallye Bohemia. Paradoxně jsme letos nejlepší výsledky zajížděli na nejvzdálenějších závodech. Na těch domácích se tak úplně nedařilo.

Proč jste se letos místo boje o titul ve dvoukolkách v českém seriálu nakonec soustředil na zisk téhož na Slovensku?

Boje o titul ve dvoukolkách jsem se účastnil do poslední chvíle, kdy tato možnost byla ve hře. Bohužel po velké bodové ztrátě na Barumce byl titul daný a my již na závěrečné dva podniky nemuseli jet. Na našem konečném výsledku by se už nic nezměnilo. Proto, když se objevila možnost získat ještě slovenský titul včetně vítězství v Zoně Střední Evropy, byla priorita jasná a my se rozhodli vydat se bojovat na východ Slovenska.

Jaký je současný svět slovenských automobilových soutěží v porovnání s tím českým?

Velmi složitě se mi tato otázka hodnotí po jednom závodě, kterého jsme se na Slovensku zúčastnili. K titulu nám pomohly starty v Hustopečích a Rzeszowě, které byly součástí právě slovenského mistráku. Co do kvality organizace jsem nezaznamenal žádné výraznější problémy. Soutěž hezky odsýpala, odjely se i přes havárie všechny rychlostní zkoušky, což byla oproti Česku docela změna. Síla soupeřů byla v Košicích opravdu kvalitní. Nicméně tomu napomohlo více faktorů, jako začlenění závodu do polského mistrovství, potažmo hodně lidí využilo Košice jako test před závodem evropského šampionátu v Maďarsku.

Jak silná byla místní konkurence?

Oproti Česku na Slovensku jezdí rozhodně méně aut, ale jezdci jsou i tam  šikovní a rozhodně není radno je podceňovat. Fanoušků jsem přes zákaz vstupu kvůli pandemické situaci na Slovensku moc neočekával, ale stejně jako v Česku si cestu na zkoušky našli. Stáli občas přímo na silnici, což byla situace, kterou z Česka vůbec neznám. Alle nemohu říci, že by mi vadila nebo mě rozhodila. Samozřejmě bezpečnost by měla být vždy na prvním místě. Rallye ale nebude nikdy zcela bezpečná. Už jen z podstaty.

Pokud statistiky nelžou, tak poslední nehodu jste měl na Rallye Český Krumlov před čtyřmi lety. Od té doby jste dvakrát nedokončil soutěž kvůli technickým problémům a jinak jste vždy dojel do cíle. V čem spočívá kouzlo takové spolehlivosti?

Těžko říci. Tehdy na Krumlově jsme havarovali kvůli selhání brzd, takže nebyla možnost vyřešit situaci jinak než havárií. Chyba, kterou beru na sebe, se tedy datuje ještě dál do minulosti. Jsem za tuto statistiku ovšem rád, protože nezávodíme s velkým rozpočtem, auto pojištěné nemáme a každá havárie může celou kariéru omezit nebo dokonce zastavit. Proto k rallye přistupuji s velkou pokorou a snažím se důkladnou přípravou před závody analyzovat a rozpoznat problémové úseky.

Za naší spolehlivostí podle mě stojí určitá dávka štěstěny, perfektně připravená fungující auta, náš osobní přístup k závodům a snaha neriskovat za každou cenu. Rallye je velká alchymie a těch proměnných se musí potkat opravdu hodně, aby z toho byl na konci roku požadovaný výsledek. Budu tedy doufat, že naši spolehlivost budeme prodlužovat, co nejdéle to bude možné.

Už spřádáte plány na ročník 2022?

Momentálně spíše žijeme z úspěchů letošní sezony, která se povedla na výbornou. Plány na příští rok budeme spřádat, jakmile se zveřejní veškeré kalendáře na rok 2022. Nebráním se setrvání v našem domácím mistráku, stejně jako volby závodit za hranicemi, kde se mi letos pokaždé líbilo.

Co vás vlastně rok co rok přivádí zpět na trať automobilových soutěží?

Soutěže jsou v mém případě hodně o vnitřní motivaci. Tu hledám pro závodění u nás každým rokem složitěji. Když bude ovšem sezona naplánována podobně jako ta letošní, budu spokojen. Vše se samozřejmě bude odvíjet taky od financí, které se nám podaří sehnat. Za letošní podporu děkuji všem našim sponzorům.



Zdroj příspěvku

Další příspěvky z rubriky Motorismus